CEEOL - Browse Subjects Result

We kindly inform you that, as long as the subject affiliation of our 300.000+ articles is in progress, you might get unsufficient or no results on your third level or second level search. In this case, please broaden your search criteria.

Mediální kontext české zahraniční politiky

Author(s): Vlastimil Nečas,Lenka Vochocová / Language(s): Czech Publication Year: 0

Kapitola zaměřená na mediální reprezentaci zahraniční politiky ČR je stejně jako v minulých letech členěna do dvou částí. V úvodu představujeme čistě popisnou obsahovou analýzu zahraničního zpravodajství tří českých celoplošných televizních stanic zaměřenou na základní kontury mediální agendy, tedy na hlavní témata, přítomné aktéry a nejčastěji zmiňované země. Druhá část analýzy je založena na hloubkové textuální analýze vybraných zahraničněpolitických událostí uplynulého roku. Výsledky deskriptivní analýzy opakovaně potvrzují mechanismy mediální logiky v zahraničněpolitickém zpravodajství, a to především značnou redukci prezentovaných témat a aktérů, kteří dostanou možnost se k tématům vyjádřit. Vzhledem k opakujícím se výsledkům a omezeným interpretačním možnostem kvantitativních dat jsme se rozhodli věnovat více prostoru kvalitativní případové studii tří významných zahraničněpolitických událostí v českém tisku v roce 2011.

More...

Bezpečnostní rozměr české zahraniční politiky

Author(s): Vít Střítecký / Language(s): Czech Publication Year: 0

Podobně jako v roce 2010 se agenda bezpečnostní politiky nedostávala do popředí politických střetů. Žádné z bezpečnostních témat dlouhodobě nedominovalo mediálnímu diskurzu a nestalo se významnou součástí vnitropolitického soupeření. Na druhou stranu však v roce 2011 došlo k diskusím a posunům v rámci některých témat, jež budou pro českou bezpečnostní politiku klíčová v následujících letech. V této souvislosti je třeba zmínit otázku dostavby Temelína, která v sobě potenciálně kombinuje ekonomický a bezpečnostní rozměr, či např. diskusi o budoucnosti českého nadzvukového letectva po konci pronájmu gripenů v roce 2014. Součástí bezpečnostní agendy však byla také prozatím spíše nezpolitizovaná meziresortní diskuse o české účasti v Afghánistánu po konci mise ISAF. Z pragmatického vnitropolitického hlediska je konečné rozhodnutí ještě poměrně vzdálené, nicméně vzhledem k minulým zkušenostem lze předpokládat, že k politizaci tématu dojde. K neustále se navracejícím tématům také patří některé zbrojní zakázky, přičemž v posledních letech jsou to především letouny L-159 mající v zásadě zápornou cenu a dopravní vojenské letouny CASA, které ani v roce 2011 nemohly být zařazeny do arzenálu AČR a jejích spojenců.

More...

Spolková republika Německo v české zahraniční politice

Author(s): Vladimír Handl / Language(s): Czech Publication Year: 0

Česká politika vůči Německu doznala v roce 2011 podstatné změny. V reakci na krizi eurozóny a (nechtěnou) německou hegemonii, která se ustavila při hledání její záchrany, naznačila vláda vedená ODS zásadní posun ve své evropské politice. Ještě v roce 2010 jsme mohli konstatovat pokračující evropeizaci česko-německé agendy. V roce 2011 se naopak projevila částečná de-evropeizace české politiky vůči SRN s tím, jak se premiér Petr Nečas snažil držet odstup od reformních kroků SRN v rámci eurozóny (viz kapitola 3: Evropský rozměr české zahraniční politiky).

More...

Státy východní dimenze Evropské politiky sousedství v české zahraniční politice

Author(s): Petra Cibulková / Language(s): Czech Publication Year: 0

Během roku 2010 se zaměření na šest zemí východní Evropy a projekt Východního partnerství (VP), který je sdružuje, ustálilo jako jedna z hlavních zahraničněpolitických priorit České republiky. Dokladem tohoto vývoje bylo především zakotvení této priority do programového prohlášení vlády Petra Nečase z června 2010. V roce 2011 byl záměr věnovat zemím Východního partnerství a především projektu samotnému dlouhodobou pozornost potvrzen novou Koncepcí zahraniční politiky České republiky (20. července). Předchozí koncepce byla přijata vládou Vladimíra Špidly na léta 2003–2006, tj. v době, kdy se teprve blížilo první východní rozšíření Evropské unie (EU) a v této souvislosti i dopracování politiky EU vůči budoucím sousedům. V koncepci české zahraniční politiky z března 2003 proto nebyla pozice ČR k unijní „východní politice“. Dokument odrážel především zájem o zvýšení ekonomické spolupráce se zeměmi východní Evropy (včetně Ruska), které si jako prioritu stanovila vláda ČSSD již po volbách v roce 1998.

More...

Blízký východ, Středomoří a Afghánistán v české zahraniční politice

Author(s): Marek Čejka,Michaela Ježová / Language(s): Czech Publication Year: 0

Přestože bylo v roce 2011 prioritním zájmem české diplomacie předsednictví ve Visegrádské skupině, dění na Blízkém východě bylo významnou výzvou pro českou zahraniční politiku, neboť na Blízkém východě proběhla série revolučních procesů známá pod pojmem „arabské jaro“. Česká republika v tomto kontextu sledovala možné vyhlídky a potenciální ohrožení svých ekonomických zájmů v regionu. V této souvislosti se také 10.–11. 3. 2011 uskutečnila v Černínském paláci porada českých velvyslanců působících na Blízkém východě. Cílem zasedání bylo zmapování aktuální situace v regionu. Česká republika se v roce 2011 do značné míry zaměřila na blízkovýchodní státy, ve kterých bezprostředně k revolučnímu dění nedocházelo, a na státy, které se dlouhodobě profi lují jako klíčoví partneři ČR na Blízkém východě. Mezi tyto státy lze zařadit především Izrael, dále pak Irák a některé země Maghrebu.

More...

Francie v české zahraniční politice

Author(s): Eliška Tomalová / Language(s): Czech Publication Year: 0

Francouzské a české předsednictví v Radě EU, která po sobě následovala ve druhé polovině roku 2008 a v první polovině roku 2009, ukončila dvacetileté postkomunistické období vzájemného znovunalézání a znovuobjevování. Ačkoli se na politické úrovni vyskytla řada neshod mezi oběma zeměmi, k jejichž zdůrazňování vydatně přispěla francouzská i česká média, aktivity spojené s výkonem předsednictví Rady EU přiměly oba aktéra uvést v praxi nové mechanismy spolupráce na administrativní úrovni, které z dlouhodobého hlediska usnadnily další fungování česko-francouzských vztahů. Rok 2010, kdy bylo podepsáno Strategické partnerství mezi Francií a Českou republiku, v tomto kontextu znamenal určitý nový začátek. Očekávání, které bylo s podpisem Strategického partnerství spojené, v sobě ovšem neslo otázku, zdali tento symbolický akt bude naplněn konkrétním obsahem nebo zda se jedná o politicky motivovaný krok předznamenaný nástupem nového francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v roce 2008, který avizoval posílení vztahu Francie ke státům střední a východní Evropy.

More...

Subsaharská Afrika v české zahraniční politice

Author(s): Ondřej Horký-Hlucháň / Language(s): Czech Publication Year: 0

Kapitolu Subsaharská Afrika v české zahraniční politice s podtitulem Úsporná omezení nebo nekoncepční opuštění? v předchozím svazku této knižní řady uzavřelo konstatování, že subsaharská Afrika se „pokračujícími nekoncepčními kroky stává první obětí chybějící debaty o směřování české zahraniční politiky jako celku, zatímco konkrétní vztahy českých subjektů s africkými se na všech úrovních zintenzivňují“. V souvislosti s mediálním zájmem o šampionát ve fotbale v Jihoafrické republice a s kritikou uzavírání českých ambasád také zmínila, že „ani nové obrazy o subsaharské Africe, ani parlamentní, opoziční, podnikatelská a mediální kritika kroků MZV však neotevřela debatu o českých zájmech v měnícím se regionu“.

More...

Energetika ve vnějších vztazích České republiky

Author(s): Lukáš Tichý / Language(s): Czech Publication Year: 0

Přestože od rusko-ukrajinského plynového sporu v lednu 2009 nezasáhla Českou republiku, ani jiný členský stát EU žádná nová energetická krize v podobě výpadku dodávek ropy nebo plynu, byla v roce 2011 česká zahraniční politika konfrontována řadou klíčových událostí a rozhodnutí, které měly dopad na energetickou bezpečnost ČR a její vnější dimenzi. V roce 2011 odsunula do té doby prioritní téma zajištění bezpečných dodávek ropy a plynu na druhou kolej problematika jaderné bezpečnosti, jež určovala obsah nejen evropského, ale i celosvětového diskurzu. Příčinou zvýšeného zájmu se staly události v Japonsku, kde v březnu 2011 došlo k havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě, která byla nejprve zasažena největším zemětřesením, jaké Japonsko v historii zažilo, a jeho ničivé důsledky byly ještě umocněny vlnou tsunami. Souběh dvou přírodních katastrof vyřadil záložní generátor elektrické energie a chlazení reaktoru, což vedlo k úniku radioaktivního materiálu. EU v reakci na katastrofu JE v japonské Fukušimě rozhodla o provedení zátěžových testů všech 143 jaderných reaktorů v EU včetně dvou jaderných elektráren v ČR.

More...

Ukrajina v české zahraniční politice

Author(s): Lucia Najšlová / Language(s): Czech Publication Year: 0

Země Východního partnerství včetně Ukrajiny patří k deklarovaným prioritám české zahraniční politiky, na úrovni Evropské unie ale ČR nepatří ve východní politice k rozhodujícím hráčům. Celkově česká politika balancovala na pomezí reakce a spolupráce. Česká republika se zapojovala do vytváření společné evropské politiky, nepřicházela však s vlastní agendou. Omezenost expertních kapacit a nedostatek politické vůle přispěly ke stavu, kdy ČR do velké míry jen reagovala na vnější podněty. Proaktivně se ČR stavěla zejména k podpoře obchodní výměny s Ukrajinou, kterou vnímala jako jednu z cest jak diverzifikovat svoji závislost na trhu EU. I když tedy ČR patří k iniciátorům Východního partnerství, politiky EU k šesti zemím východní Evropy mezi EU a Ruskem, její aktivity nebyly poháněny větší vizí a cílem, než je podpora vlastních podnikatelských subjektů, a docházelo k rozporům mezi zájmem a nasazením diplomatů a nezájmem politických stran.

More...

Balkánský rozměr české zahraniční politiky

Author(s): Tomáš Dopita / Language(s): Czech Publication Year: 0

Balkán má v české zahraniční politice specifické postavení. V devadesátých letech se Česká republika aktivně zapojila do procesu bezpečnostní stabilizace v oblasti bývalé Jugoslávie, zejména prostřednictvím NATO. Později začala být pozornost věnována politické a hospodářské stabilizaci tohoto prostoru. Po konferenci EU se zeměmi západního Balkánu v Soluni v roce 2003 začal být proces stabilizace balkánského regionu v české zahraniční politice explicitně spojován s integrací jednotlivých zemí do EU a NATO. Také v Koncepci zahraniční politiky (dále jako Koncepce) schválené v červenci 2011 je integrace zemí západního Balkánu do EU a NATO označena za dlouhodobou zahraničněpolitickou prioritu ČR. Balkán však nebyl nikterak zmíněn v programových prohlášeních vlád Mirka Topolánka v roce 2006 a 2007, ani v prohlášeních úřednických vlád Jana Fišera v roce 2009 a Jiřího Rusnoka v roce 2013. Bezpečnostní, politická a hospodářská stabilizace Balkánu prostřednictvím integrace jednotlivých zemí do EU a NATO tedy představuje dlouhodobou, ale nikoli naprosto zásadní prioritu české zahraniční politiky.

More...

Blízký východ, Středomoří a Afghánistán v české zahraniční politice

Author(s): Bronislav Bechyňský,Michaela Ježová / Language(s): Czech Publication Year: 0

Rok 2013 nepřinesl žádné zásadní změny v postoji České republiky vůči regionu Blízký východ. Přestože ČR projevuje dlouhodobý zájem o oblast Blízkého východu, a to především v kontextu ekonomické spolupráce, možnosti české diplomacie v tomto regionu jsou značně limitovány. Tento fakt byl zapříčiněn i nadále pokračujícími protesty Arabského jara, které od konce roku 2010 postihly velkou část blízkovýchodních zemí. Významným faktorem, jenž ovlivnil českou diplomacii v roce 2013, byla dlouhotrvající vnitropolitická krize, která vyvrcholila v červnu odstoupením premiéra Petra Nečase a změnou na postu ministra zahraničních věcí. Nově vzniklá vláda pod vedením Jiřího Rusnoka se rozhodla zaměřit pouze na naléhavá a aktuální rozhodnutí.

More...

Francie v české zahraniční politice

Author(s): Eliška Tomalová / Language(s): Czech Publication Year: 0

Rok 2013 představoval v oblasti česko-francouzských vztahů období stagnace, což se projevilo ve všech rovinách spolupráce, zejména pak v rovině politické. Obě strany byly ještě v průběhu roku pod vlivem důsledků vyřazení francouzské společnosti Areva z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín, které Francie vnímala s velkou dávkou hořkosti, a to zejména v důsledku „absence politického vysvětlení si-tuace“. Téma jaderné spolupráce, jež bylo navázáno na dostavbu Temelína, se rozvinulo do všech oblastí česko-francouzských vztahů a strukturovalo v letech 2011 a 2012 politickou debatu vztahující se ke spolupráci Francie a ČR. Zklamání následující po vyřazení firmy Areva se tak rovnalo politickému šoku, jenž zasáhl zejména francouzskou stranu.

More...

Dálný východ v české zahraniční politice

Author(s): Rudolf Fürst / Language(s): Czech Publication Year: 0

Česká politika na Dálném východě (DV), tak jak je kontinuálně sledována v této sérii analytických monografií ÚMV, tradičně nepatří k hlavním tématům české zahraniční politiky, kontakty s asijskými partnery jsou určeny především ekonomickými zájmy a iniciativa spočívá převážně na straně hospodářsky silnějších asijských zemí se státem řízenou strategickou agendou. V okruhu zemí, které tato kapitola průběžně studuje, jsou zahrnuty Čína, Japonsko, Korejská republika (KR), Korejská lidově demokratická republika (KLDR), Tchaj-wan, Mongolsko, a také Vietnam, jenž sice náleží do oblasti jihovýchodní Asie, ta však však zatím není v této monografii specificky pokryta. Jmenovitě ČLR, Japonsko, Korejská republika a částečně také Tchajwan představují obchodně a investičně silné aktéry, kteří si v ČR dlouhodobě vytvořili vliv v politických a hospodářsko-lobbistických kruzích, proto vždy figurují jako hlavní téma této studie. Cílem této kapitoly není detailní faktický záznam událostí ve vztazích s výše zmíněnými asijskými partnery, nýbrž zachycení podstatných a nových okolností v návaznosti na dlouhodobý kontext české zahraniční politiky.

More...

Energetika ve vnějších vztazích České republiky

Author(s): Lukáš Tichý / Language(s): Czech Publication Year: 0

V porovnání s předchozím rokem 2012, kdy se energetická politika EU soustředila např. na problematiku diverzifikace přepravních tras a zdrojů, vytvoření plně liberalizovaného trhu s elektřinou a plynem či jadernou bezpečnost, řešila Evropská unie v roce 2013 vedle těchto témat otázku budoucího směřování v oblasti klimatu a ener-getiky do roku 2030, která by měla přinést zásadní změnu energetického sektoru členských států. Na pozadí tohoto procesu se v roce 2013 pro EU stalo naléhavou prioritou jednak další zvyšování energetických úspor, využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), snižování energetické náročnosti a emisí CO2, ale především vytvoření liberalizovaného, vzájemně propojeného, konkurenceschopného a žádnými dotacemi neregulovaného trhu s energiemi ve snaze snížit energetické náklady v Evropské unii.

More...

Státy Visegrádské skupiny a Rakousko v české zahraniční politice

Author(s): Michal Kořan / Language(s): Czech Publication Year: 0

Pokud v minulých letech stála česká středoevropská politika na okraji zájmu politických aktérů, rok 2010 – i díky obecně ještě slabšímu zájmu o zahraniční politiku – zaznamenal ještě další propad. Pouze zvýšená asertivita vlády Viktora Orbána vůči citlivým minulostním otázkám, která narušila pro ČR nedotknutelné hájemství vzniku Československa, podnítila české politiky k tu více tu méně patřičným reakcím. Stejně jako v roce 2009 byl ovšem politický nezájem vyvažován aktivním a širokým zapojením nejvyšších exekutivních aktérů do středoevropských relací.

More...

Rusko v české zahraniční politice

Author(s): Petra Kuchyňková / Language(s): Czech Publication Year: 0

V roce 2010 nebyla česká zahraniční politika poznamenána na rozdíl od roku 2009 mimořádnými okolnostmi (české předsednictví v Radě EU). Přesto tento rok přinesl zajímavé události, které se dotýkaly nejen česko-ruských vztahů, ale měly přesah i mimo záběr české zahraniční politiky. Prezident Medvěděv sice v únoru ještě svým podpisem posvětil novou vojenskou doktrínu, která mezi hlavními hrozbami pro ruskou bezpečnost jmenuje další rozšiřování Severoatlantické aliance a budování projektů protiraketové obrany. Zároveň však v dubnu v Praze podepsali ruský a americký prezident novou smlouvu o omezení strategických zbraní nahrazující START I, jejíž platnost vypršela v roce 2009, a v listopadu 2010 se konal summit NATO v Lisabonu, věnovaný také hledání nových vztahů mezi Aliancí a Ruskem. Také na česko-ruských politických vztazích je to znát uvolněním a posílením pragmatické roviny, i když nezmizely kontroverzní body (např. do médií dále prosakují zprávy o aktivitách ruských tajných služeb na českém území).

More...

Státy východní dimenze Evropské politiky sousedství v české zahraniční politice

Author(s): Petra Cibulková / Language(s): Czech Publication Year: 0

České předsednictví Rady Evropské unie (EU) v první polovině roku 2009 a zahájení Východního partnerství jako jedné z jeho hlavních priorit zvýšily pozornost, kterou česká zahraniční politika do té doby věnovala zemím východní Evropy.1 Po skončení předsednictví EU a v souvislosti s vnitropolitickou situací (pádem vlády a přípravou parlamentních voleb původně plánovaných na podzim 2009) zahraničněpolitická témata výrazně ustoupila do pozadí. Vývoj české zahraniční politiky a bilaterálních vztahů se zeměmi východní dimenze Evropské politiky sousedství (ENP) ve druhé polovině roku 2009 nicméně naznačoval, že tento region si své místo mezi českými prioritami zachová. Rok 2010, včetně nových koncepčních dokumentů relevantních pro zahraniční politiku ČR, ukazují, že Česká republika považuje projekt Východního partnerství a posílení vztahů s jeho účastnickými zeměmi za důležitou součást nejen své, ale i evropské „východní politiky“.

More...

Blízký východ, Středomoří a Afghánistán v české zahraniční politice

Author(s): Jaroslav Bureš,Marek Čejka / Language(s): Czech Publication Year: 0

Česká zahraniční politika a její vztah k Blízkému východu nebyla v roce 2010 zdaleka tak sledována jako v roce předchozím. Pokles zájmu je celkem pochopitelný, neboť v první polovině roku 2009 probíhalo české předsednictví, které se překrývalo s tak závažnými událostmi, jako byla izraelská intervence do pásma Gazy (operace „Lité olovo“). To platí jak pro pozornost vůči zahraniční politice z pohledu vnitřního, tak i vnějšího, hlavně EU. Přesto lze říct, že zájem Fischerovy vlády byl mnohem větší než v případě následné Nečasovy vlády rozpočtové zodpovědnosti.

More...

Subsaharská Afrika v české zahraniční politice

Author(s): Ondřej Horký / Language(s): Czech Publication Year: 0

Loňské vydání této řady analýz afrického rozměru české zahraniční politiky označilo předchozí rok za „nejrušnější od roku 1993“ v historii vzájemných vztahů se subsaharskou Afrikou. Rok 2009 také označilo za „nadějný“ z hlediska naplňování koncepce Příprava strategické debaty o přístupu ČR k Africe. Zároveň ale bylo v kapitole zdůrazněno, že přes mimořádnost předsednictví v Radě Evropské unie zůstává subsaharská Afrika i nadále na okraji české politické scény: „Může se totiž stát, že postupný proces evropeizace zahraničněpolitické agendy povede v rámci dělby práce k dalšímu posílení východního a jihovýchodního rozměru české zahraniční politiky na úkor vztahů se subsaharskou Afrikou.“ Rok 2010 tento trend potvrdil.

More...

Státy západní Evropy v české zahraniční politice

Author(s): Ondřej Ditrych,Mats Braun / Language(s): Czech Publication Year: 0

Tato kapitola si klade za cíl představit dvoustranné vztahy ČR se zeměmi západní Evropy. V první části je představen rámec pro analýzu evropského bilateralismu a poli-tický kontext vztahů, jež se v něm odehrávají. Druhá, tematická část, je věnována bilateralismu jako modalitě vzájemných vztahů v rovině EU. Hlavní otázkou, kterou si zde pokládáme, je s kým zejména měla ČR v Radě EU podobné zájmy a s kým a podle jakého vzoru skutečně vytvářela koalice. Třetí část je rovněž tematicky zaměřena - tentokrát na dvoustranné vztahy bez výraznějšího unijního rozměru. Ve čtvrté části je provedena analýza hlavních aktérů české zahraniční politiky ve vztahu ke státům západní Evropy, jejichž veřejný a mediální ohlas je sledován v páté části.

More...